Jaroslave, mohl by ses svým novým farníkům krátce představit?
Jmenuji se Jaroslav Rašovský a narodil jsem se 26. 10. 1987 ve Svitavách. Mám staršího a mladšího bratra a určitý charakter mému životu dalo to, že jsem ve svých dvou letech přišel o taťku a mamka přijala roli farní hospodyně. Z rodných Letovic jsme se odstěhovali do Přibyslavic, následně do Třebíče a nyní se moje rodina nachází v nedaleké obci Kožichovice. V Přibyslavicích jsem odchodil pětiletou základní školu, následně jsem vystudoval osmileté Katolické gymnázium v Třebíči a po něm nastoupil do Teologického konviktu a Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci. Svoji jáhenskou roční službu jsem strávil ve farnosti Hodonín, kde jsem zůstal další rok jako kaplan. Po té jsem strávil dva a půl roku jako kaplan u sv. Jakuba v Brně a od prosince 2018 vypomáhám jako kaplan opět v Hodoníně a v Šardicích.
Jak vnímáš „změnu“ služby z kaplanské role do role pastýře farnosti?
Změna je to určitě veliká. Na jedné straně toužebně očekávaná na druhé zase obávaná. Jeden kněz kdysi řekl, že kaplani jsou hned po andělech nejšťastnější bytosti z celého Božího stvoření, protože nemají žádné starosti a lidi je mají rádi. Do jisté míry bych s tím souhlasil. Byly to roky opravdu krásné a dá se říci i bezstarostné, pokud člověk nepočítá ty malicherné problémy, které jako kaplan řešil. Vždycky ale po nějaké době to dojde k tomu, že člověk začne vidět věci, které ho v té dané farnosti štvou, ale jelikož je jen kaplanem, nemůže s nimi nic dělat, jen je trpělivě snášet. A to je jeden z důvodů, proč se na tuto změnu těším. I když si zároveň dobře uvědomuji, že se vydávám do neprobádaných vod, kde se můžu rychle ztratit. Říká se ale také, že první samostatná farnost je jako první láska, prostě člověku přiroste k srdci. No kdo by se pak netěšil. 🙂
Jaké informace a znalosti máš o farnosti?
Jednoduše řečeno spíše teoretické. Viděl jsem kostel, faru, mluvil s těmi, kteří farnost spravují, což je dobrý začátek. Moje první dojmy jsou samozřejmě pozitivní. Vždycky je příjemnější přebírat farnost, která je už na první pohled dobře spravovaná a kde člověka čekají jen nějaké drobné dodělávky, než kdyby se jednalo o místo, kde člověku padá kostel na hlavu a jediným suchým místem na faře je suchý záchod. 🙂
Jaké důrazy kladeš na pastoraci ve farnosti?
To je otázka, na kterou asi nemůžu úplně jasně odpovědět, protože jsem byl doposud jen součástí pastoračních důrazů, které plánoval někdo jiný. Zase ale můžu říct, že za 4 roky mého kněžského života se něco málo vyprofilovalo. Veliký důraz určitě kladu na svátostnou pastoraci a modlitbu, což jde ruku v ruce. Skrze svátosti jako kněz vstupuji do životů různých lidí, někdy jen jednou za život. Když je ale všechny předkládám denně Bohu do rukou v modlitbě, „rozvazuji mu ruce“, aby mohl v životech lidí působit i nadále. Jednoduše řečeno, snažím se nalézt Boží cestu ke každému člověku a o lidi mi jde vždy přednostně. Možná by se to dalo shrnout do slov sv. Pavla: „Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé.“ (1Kor 9, 22)
Co děláš ve svém volném čase?
Jedním z mých velkých koníčků je zpěv, což farníci jistě rychle poznají. Zpívám v Kněžské gregoriánské schole, takže určitou náplní mého volného času jsou pásma, která zpíváme několikrát do roka v různých farnostech. Co se týče sportu, trochu se mi zúžily možnosti, když se mi podařilo vyštípnout si část chrupavky v pravém koleni. Takže z původního fotbalu, basketu, florbalu mi zůstala cyklistika, turistika a plavání. Rád také čtu nebo sleduji kvalitní filmy nebo provádím nesvátostnou pastoraci při přátelských setkáních u kvalitní kávy, piva, vína, whisky… atd.
Kdy se chystáš přijet do Brna a jak bude vypadat převzetí farnosti?
Oficiální uvedení do farnosti by mělo proběhnout při nedělních bohoslužbách 1. září 2019. Převzetí farnosti a následné nastěhování pak bude probíhat v rámci následujících týdnů. Jelikož jsem farnost nikdy nepředával ani nepřebíral, nedokážu úplně přesně popsat, jak to bude probíhat. Prostě a jednoduše mě čeká několik dní strávených s o. Pavlem Opatřilem, setkání s ekonomickou a pastorační radou a pak postupné seznamování se s farností, farníky a vším dalším.
Moc díky za rozhovor.
